Čeká nás pohroma? Životní příběh generála tajné služby
Jmenuje se Jaroslav Barták, MUDr. Jaroslav Barták. Člověk, který byl prezidentem Lions Clubu Praha, který pomáhá zrakově hendikepovaným. S Andorem Šándorem se seznámili, když pro klub dělal bezpečnostní přednášky nebo spíš školení. Tato spolupráce později přerostla v členství v klubu. Jenže Barták byl alkoholik a sadista, jehož násilnické chování ho nakonec přivedly na mnoho let do vězení.
Proč ho chtěl Barták zavraždit? ...Nade vší pochybnost proto, že paranoia dokáže rozleptat i kdysi velmi výkonný mozek a paranoik si pak … myslí - chce si moc vyskakovat a mít ve všem pravdu, generál... chce bejt slavnej. Ale skončí špatně. Bude z něj v nějaký tramvaji mrtvola na podlaze, kam večer blejou ožralí. Blbej konec, že, panáčku?
Čeká nás pohroma? Životní příběh generála tajné služby
Autor: Andor Šándor, vyšlo v prosinci 2016
Andor Šándor je snad nejznámější generál v naší republice. Určitě ne pro výše uvedený příběh, ale proto, že léta pracoval v tajných službách a v současnosti pracuje jako bezpečnostní poradce a často je zván do televize, aby poskytl rozhovor k aktuálním tématům ze svého oboru. Doma má dvoje bicí, elektronické a akustické, na kterých se odreagovává. Jeho trénink si lze prohlídnout třeba na YouTube po zadání jeho jména. Je ambiciózní a baví ho fér hra. Největší hrozbu pro bezpečnost a stabilitu naší země vidí v propojení byznysu a politiky.
Uprostřed léta 2002 si ho předvolal ministr obrany Jaroslav Tvrdík (33 let) a odvolal ho z funkce. Kancelář, v rozporu se zákonem o službě vojáka z povolání, měl vyklidit do pěti dnů. Bylo mu pětačtyřicet a do hodnosti generála ho prezident Václav Havel povýšil teprve před rokem, když se stal šéfem rozvědky.
Byl to krutý pád. Hlavou mu proletěl jeho vojenský život: Žižkárna, Vyškov, Karlovy Vary s bigoši, tajná služba, Londýn, NATO, generálské výložky.
Vyhazov nemělo být jediné, co ho mělo postihnout. Zažil odposlouchávání mobilu, prohlídky bytu a sledování. Hledali něco, co by mu hodili na krk. Nakonec na něj použili, že coby šéf rozvědky, měl zneužít pravomoci veřejného činitele. Toto primitivní nařčení, jak sám píše, však smetl ze stolu za půl hodiny.
Po listopadu 1989, kdy nebylo jisté, zda kontrarozvědka, ve které pracoval, nebude rozpuštěna podobně jako STB, si začal hledat práci v civilu. Perfektní znalost angličtiny mu otevřela dveře k zakladateli poboček McDonald's v Evropě a k firmě Adidas. Byl konec roku 1990 když se vydal oznámit šéfům své úmysly. Řekli mu však:
„Nedělej to. My tě chceme poslat do Londýna jako zástupce vojenského přidělence s diplomatickou hodností atašé.“
Salva na bicí! Takové nabídce se nedalo odolat. Jeho úkolem bylo monitorování událostí v SSSR, později v Rusku a v celém postsovětském prostoru, a k tomu válku v Jugoslávii. Díky kvalitě odesílaných informací byl v žebříčku ATP dvakrát na prvním místě!
Za svého působení ve Velké Británii měl tu čest setkat se s královnou. Jako jediný si později dokázal vybavit, co měla královna na sobě. Nezapřel v sobě rozvědčíka.
V Británii se svou rodinou navštívili mnoho zajímavých míst. Nemohl jsem si odpustit, abych nezmínil Wales, který má železniční zastávku s nejdelším názvem na světě: Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysilogogogoch (poznámka pod čárou: Jen by mne zajímalo, jestli obyvatelé dokáží vyslovit či napsat tento název zpaměti, a pokud ano, jak dlouho jim trvalo, než ho dokázali napsat bez chyby).
Británii si oblíbil. Britové mu říkali, že vypadá a mluví jako důstojník západního střihu. To potěší. Jenže… nic netrvá věčně, a tak jednoho dne… dostal pokyn k návratu domů. Čekalo na něj povýšení. Stal se „ministrem zahraničí“ naší vojenské zpravodajské služby.
Brzy však přišel blesk z čistého nebe, když ho ministr Tvrdík odvolal z funkce. V pětačtyřiceti letech mu nastal new start! Co bude dělat? Že by šel na pracák? To by se nesměl jmenovat Andor Šándor. Hledal mezeru na trhu práce a našel ... Stal se z něj bezpečnostní poradce, konzultant, generál v záloze.
Tři roky byl, mimo jiné, poradcem místopředsedy Senátu a předsedy ODS Mirka Topolánka. V současné době pracuje pro ministra obrany Martina Stropnického.
Nejvíc ze všeho jej asi bavila příprava projektu Blackout Praha 2014, který simuloval výpadek elektrického proudu, a to nejen na hodinu nebo dvě, ale na hodně dnů, na velkém území, a navíc několik týdnů po vánocích, stav, který by mohl nastat. Ukázal, jak (ne)připraveni jsme, a to jak po stránce technické, tak po stránce lidských zdrojů.
Mimo jiné cestuje po republice a přednáší. O čem? O tom, co zajímá lidi v souvislosti - jak jinak, s naší bezpečností. Otázky týkající se islámu, muslimského terorizmu a hrozbou pro náš svět. Odpovídá:
„…pokud stát, a ne pouze ten náš, neopře svou bezpečnost o pevné pilíře, může mít jednou děsivé problémy. Což už není jen tušení, to je předpověď…“
V knize se také vyjadřuje k současným mezinárodním událostem.
Třeba k Německu, které v... rozporu s Dublinskými úmluvami, které říkají, že uprchlík žádá o azyl v první bezpečné zemi, kam na svém útěku přijde, ústy jeho kancléřsky řeklo: „Syřané, pojďte k nám!“, a když jim více než milionová vlna, nejen syřanů, ale lidí kdoví odkud, začala přerůstat přes hlavu, žádají ostatní země EU, ať se o uprchlíky s ním podělí, a to opět v rozporu s mezinárodními pravidly.
Zamýšlí se také nad americkým vývozem demokracie, který dnes vidíme v rozbitém Iráku, v Afghánistánu anebo v rozpadlé Libyi.
V Evropě vidí jako možnou hrozbu sbližování Německa a Ruska, jež by mohlo Evropě dominovat, a tím vytlačovat Spojené státy pryč z Evropy. Což Američané nemohou dovolit, takže budou dělat vše proto, aby tomu zabránili.
Rozebírá konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou a vidí realisticky, že zabrání Krymu bylo pro Rusko jediné řešení, které se nabízelo, aby si udrželo svou Černomořskou flotilu. Podle něj Rusové nemají v Evropě další ambice.
Daleko větší hrozbu než z Ruska vidí v nevyzpytatelném Turecku, které před pučem vyzývalo Američany ke společné válce proti Rusku. Když jim však dali jednoznačně najevo, že do války s Ruskem nepůjdou, Turci otočili o sto osmdesát stupňů a dohodli se s Ruskem.
Připomíná slova George Friedmana, snad nejvýznamnějšího geopolitika v USA: „ …v novověku mělo v Evropě každé století svou systémovou válku. Mluví se často o tom, že Evropu čekají velké, doslova systémové změny a že se to neobejde bez konfliktů. Možná i ozbrojených…“
Závěr
Můžeme si načrtnout scénář hrůzy. Muslimové vzhledem ke své vysoké natalitě početně převálcují původní obyvatele ve Francii, odkud se navíc spousta lidí vystěhuje do kanadské frankofonní provincie Quebec, podobně jako se už dnes mnozí západoevropští Židé stahují do Izraele. Francie bude přitom stále ctít zásadu demokratických voleb, a jejich mašinérie vloží moc do rukou muslimským stranám. Vyznavačem islámu bude nakonec i francouzský prezident. V Evropě bude náhle významná muslimská země s jadernými zbraněmi.
Zafunguje potom pud sebezáchovy a vzepře se volebním výsledkům francouzská armáda? Už taky proto, že mezi jejími generály nebude žádný Arab? Provede v zemi vojenský převrat? Nastolí diktaturu? To je taky ošklivá vize, zavánějící v důsledcích nějakou evropskou podobou apartheidu...
Nebo se ještě předtím, v nedaleké budoucnosti, Evropě vymstí, že chceme islám až příliš často vidět jako univerzální zlo? Čímž vlastně nabíháme všem těm divným architektům džihádu, kterým jde opravdu o rozvrat Evropy?
Snad ano - snad se jednou budou potomci dnešních přistěhovalců cítit jako Francouzi, Němci a Britové, a nikoli jako Arabové, Turci a Pákistánci. Snad... Jenomže taková cesta je velmi svízelná, nejistá a dlouhá.
Co potom vlastně zbude z EU bez Britů a Francouzů? Spolek pod vládou Německa? A jaké to Německo, prosycené přistěhovalci, vlastně jednou bude?
Kurzívou označeny citace z knihy.
Anotace ke knize zde.
Petr Řeha
Solaris
Právě pro svou odbornost psychologa byl Kelvin pozván na tuto podivnou planetu. Tříčlenná posádka zde prožívala jakési nepochopitelné nevysvětlitelné jevy, zkušenosti. Ani Kelvin se jim nevyhnul.
Petr Řeha
Poslední naděje civilizace
Pád západní civilizace akceleruje tempem, jaké si nedovedli představit ani ti nejmrzutější pesimisté. Její zbývající optimismus je přirovnán k muži padajícímu z mrakodrapu a u každého patra si pochvalujícímu: Zatím docela dobré.
Petr Řeha
Jak zabít civilizaci
Džihád jde po krku celé naší civilizaci. Nenajdeme-li k její obraně vůli, zabíjíme ji. Tentokrát možná navždy. A jestli už je nám souzeno odejít z dějin jako tolik civilizací dřívějších, ať to alespoň není poslušně a bez škubání.
Petr Řeha
Fatwa. Život pod hrozbou smrti
Když se Jacky vydala se svým přítelem na dovolenou do Egypta, důvodem bylo obnovení jejich skomírajícího vztahu. Nemohla tušit, že se tam seznámí s Omarem, a že se za něj z lásky provdá. Život v Káhiře se však změnil v noční můru.
Petr Řeha
Krvavé jahody
Ozval se výstřel a Věra si uvědomila, že porušila matčin příkaz nechodit dál jak dvacet kroků od domu. Rychle se s kamarádkou rozloučila a spěchala domů. První co doma spatřila, byl velký cestovní kufr nachystaný uprostřed pokoje.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
VIDEO: Křičte a chovejte se jako racek. Chlapec vyhrál soutěž v imitaci vřískotu mořských ptáků
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 102
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 686x
Chci psát o tom, co prožívám, o lidech, které potkávám a o Bohu, kterého stále poznávám.
CMP mi postihla i paměť a zrak. Proto prosím o trpělivost s mým pravopisem, slovosledem a přeskakováním myšlenek.