Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žil jsem mezi malomocnými, Neil White

17. 02. 2017 10:10:00
Tentokrát se mi do rukou dostal skutečný příběh muže, který se za finanční podvody dostal do vězení. Na můj vkus dostal nepřiměřeně nízké ohodnocení za to, jakou částku ukradl, ale v Americe je asi možné všechno. Anebo...

Anebo délku trestu ovlivnilo místo, kde si měl svůj trest odpykat? Dostal se totiž do vězení v Carville v Louisianě, kde vedle vězňů žije komunita malomocných, jediná ve Spojených státech, a protože se o této nemoci dodnes moc neví, je opředena mnoha fámami, kterým i on podléhal.

První setkání s malomocným mohlo dopadnout i hůř, ale jemu stačí, když mu na obličeji přistane jediná kapka z jeho úst. Ihned běží na pokoj a důkladně se myje. Jakmile dozorci zjistí, jak se leprózních pacientu štítí, nebo spíš bojí, dají mu na starost úklid jejich jídelny. Takto začíná jeho převýchova ve slušného a poctivého člověka.

Kniha má všechny atributy bestselleru. Je to osobní příběh úspěšného investigativního novináře, který se z pomyslného vrcholu dostává na dno společnosti, a jsou zde příběhy jak z řad uvězněných, tak dozorců, kteří na ně dohlížejí, jak z komunity leprózních pacientů, tak z řad duchovních a řadových sester, kteří o ně pečují.

Asi nejvíc se mne dotkl osud nevidomého pacienta, jenž onemocněl malomocenstvím, v jehož důsledku ztratil cit v rukou. Aby mohl číst pomocí Braillova písma, naučí se číst pro mne nepochopitelným způsobem...

Ze všech postav, které v příběhu vystupují se Clark Kent, přezdívka, kterou tam dostává, nejvíce sblíží s leprózní Ellou. Poslední příběh, moderní podobenství, o popraskaných lahvích Coca-Coly, který mu vypráví, svědčí o její moudrosti a nadhledu, jímž je tato dáma na invalidním vozíčku obdarována.

Její poslední slova, být pronesena před pár lety, by Clark ani nezaregistroval. To, že nyní padnou na úrodnou půdu, svědčí o tom, že trest, který si odseděl, měl ten pravý význam.

Poznámka na závěr:

Kdo si bude chtít knihu o 336 stranách textu přečíst, ať vynechá poslední odstavec, kde prozradím, co se Clark od Elly naučil:

Žít prostě, nic neskrývat a pomáhat druhým. Skutečně velké činy, jsou ty malé a tiché, které se nevytrubují do světa.

Autor: Petr Řeha | pátek 17.2.2017 10:10 | karma článku: 10.94 | přečteno: 301x

Další články blogera

Petr Řeha

Rebelka. Odvrácená strana islámu

Ayaan se odvrátila od islámu a stala se vyvrhelem nejen své rodiny, ale celé společnosti. Dodnes ji vyhrožují smrtí, a to i přesto, že žije v Nizozemsku. Co ji vedlo k tomuto sebevražednému činu? Jak se jí žije s tímto vědomím?

22.3.2017 v 14:00 | Karma článku: 23.85 | Přečteno: 474 | Diskuse

Petr Řeha

Atlas mraků

Britský spisovatel David Mitchell oceněný několika cenami, je ve své knize Atlas mraků originální, svěží a vtipný. Určitě stojí za přečtení.

24.2.2017 v 10:10 | Karma článku: 7.36 | Přečteno: 269 | Diskuse

Petr Řeha

Muž bez vlastností, kniha století

Muž bez vlastností je třídílný román rakouského autora Roberta Musila. Kniha se natolik vymyká jiným, že ne nadarmo získala označení kniha století. Po přečtení se vám žádná kniha nebude zdát dost dobrá. Kniha pro náročné čtenáře.

10.2.2017 v 10:10 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 396 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavel Chalupský

V mém Světě je vše v pořádku.

Pustíte si televizi, rádio, čtete noviny, sleduje různé zpravodajské servery, bavíte se s kamarády a najednou zjistíte, že Svět kolem nás je v nepořádku (použil jsem spisovné slovo).

29.3.2017 v 6:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 15 | Diskuse

Filip Vajdík

Jaký svět po sobě necháme pro příští generace?

Každý člověk má moc. Někdo má moc zahýbat prstem, někdo umí svými myšlenkami inspirovat okolí, někdo má moc ovlivnit své děti, někdo má vojenskou moc a může rozhodovat o životě a smrti milionů lidí. Jak budeme naši moc uplatňovat?

29.3.2017 v 0:42 | Karma článku: 4.53 | Přečteno: 91 | Diskuse

Bohumír Šimek

Vážený pane prezidente!

Urážíte všechny, kteří osobně znali zesnulého arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka, svým vysvětlováním Vašeho odmítnutí účasti na jeho pohřbu.

28.3.2017 v 21:59 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 699 | Diskuse

Jana Slaninová

Borec na poště. Vlastně dva borci. Jeden s velkým a druhý s malým

Hromadné podání má různé nevýhodné výhody. Je možnost delší dobu pozorovat děje před i za přepážkou. A díky tomu jsem poznala dva borce. Jednoho s velkým a jednoho s malým.

28.3.2017 v 21:26 | Karma článku: 12.49 | Přečteno: 439 | Diskuse

Tomáš Gayer

Učiníme EU silnější a odolnější....

"Učiníme Evropskou unii silnější a odolnější prostřednictvím ještě větší jednoty ...." Tolik ze setkání papalášů v Římě. Nám starším to nemohlo nepřipomenout časy minulé. A jak by ne, neomarxisté jsou přeci ze stejného hnízda!

28.3.2017 v 20:59 | Karma článku: 23.57 | Přečteno: 413 | Diskuse
Počet článků 91 Celková karma 13.17 Průměrná čtenost 599

Dne 19.7.2012 jsem prodělal cévní mozkovou příhodu (CMP). Tato příhoda změnila život nejen mně, ale i mým blízkým. Díky dnešnímu způsobu léčby a rehabilitaci jsem se postavil na nohy a jsem relativně soběstačný. 

 

Chci psát o tom, co prožívám, o lidech, které potkávám a o Bohu, kterého stále poznávám.

 

CMP mi postihla i paměť a čtení. Proto prosím o trpělivost s mým pravopisem, slovosledem a přeskakováním myšlenek.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.